Na základě zdroje surovin lze výrobu polyvinylalkoholu (PVA) rozdělit do čtyř metod: metoda karbidu vápníku-acetylenová metoda, metoda-acetylenu se zemním plynem, metoda ropného-ethylenu a metoda-etylenu z biomasy; avšak následné zpracovatelské kroky-včetně polymerace, regenerace, alkoholýzy a balení-jsou u všech čtyř cest podobné. Konkrétně cesta biomasy využívá k výrobě PVA suroviny, jako je cukrová třtina. V roce 2024 byl zahájen provoz projektu s roční kapacitou 60 000 tun na výrobu speciálních PVA pryskyřic etylenovou metodou.
V tomto procesu slouží vinylacetát (VAC)-pocházející z acetylenu nebo ethylenu- jako polymerizační monomer; methanol působí jak jako rozpouštědlo, tak jako činidlo pro přenos řetězce; a azo nebo peroxidové sloučeniny fungují jako iniciátory pro částečnou polymerační reakci v roztoku. Následně se nezreagované monomery odstraní, čímž se získá methanolový roztok polyvinylacetátu, který se pak zavede do stupně alkoholýzy. Zde probíhá transesterifikační reakce za alkalické katalýzy. Po drcení, lisování a sušení se získá konečný produkt PVA, který se pneumaticky dopraví do balicí stanice.
Od uvedení do provozu 60 000{2}}t-ročního projektu speciálního PVA pryskyřice využívajícího etylenovou metodu se snížila spotřeba energie i emise uhlíku. Do fáze inženýrského návrhu navíc vstoupil samostatný projekt s roční kapacitou 200 000 tun na výrobu funkčních PVA pryskyřic etylenovou metodou.
